Expedice Přes Bar

Expedice Přes Bar je jedním z projektů FTK UP, v rámci něhož se studenti snaží zpřístupnit lidem s omezením pohybové aktivity, jež by nikdy sami nezvládli.

Cykloturistika, sjíždění řeky nebo třeba feratty. Výčet jen několika málo sportovních aktivit,které jsme si my,handicapovaní, mohli užít během týdne stráveného v Rakousku společně se studenty Aplikovaných pohybových aktivit z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. 
Letos jsme v rámci expedice vyrazili do rakouské oblasti Zell am See. Protože jsem sama na vozíčku, měla jsem možnost se jí rovněž zúčastnit.
Den první
Po tom, co jsme se ubytovali v příjemném campu uprostřed rakouských Alp zahráli jsme si na úvod několik seznamovacích her. Při nich jsme tak mohli poznat jak organizátory, tak ostatní "hosty" - lidi s postižením, kteří byli pozváni, aby si užili nevšední zážitky. 
Den druhý
Na tento den byl naplánován cyklovýlet. Rozdělili jsme se na skupiny podle obtížnosti. Já, jako handbiker (handbike = kolo na ruční pohon),jsem patřila do skupiny s nejmenší náročností. Užila jsem si tak nejen rovinatou cyklostezku kolem jezera, ale i výstup dlouhý 3 km. Za ten patří velký dík studentům, kteří mi ochotně pomáhali a já si tak mohla vychutnat pohled na rakouské vesničky ze skoro ptačí perspektivy. :)
Den třetí
Ani déšť nás neodradil od výletu na Krimmelské vodopády. Už při příjezdu k parkovišti byla z dáli vidět obrovská masa vody valící se ze skály. I přes to, že za deště byla prašná cestička vedoucí k samotným vodopádům velmi nepohodlná pro jízdu s invalidním vozíkem, jsme si tyhle úchvatné scenérie vychutnali plnými doušky. 
Den čtvrtý
Nejočekávanější den celé expedice. V plánu bylo totiž sjíždění řeky Salsy a feratty (cesta ve skále). Počasí předešlých dnů znemožnilo projet plánovaný úsek na kánoi, proto se dnes muselo improvizovat. Potíže se ale podařilo rychle vyřešit a zanedlouho už jsme poznávali rakouskou krajinu z hladiny divoké řeky plné nejrůznějších peřejí. Jako vozíčkářka se na vodu často nedostanu, neboť do kánoe nebo raftu potřebuji speciální sedačku, která zajišťuje, že se po dobu splouvání nemohu nikam převrátit nebo přepadnout přes okraj.
Další část dne jsme strávili na skalách. Zde si nevidomí a neslyšící spolu se svými asistenty v podobě studentů mohli projít ferraty neboli cesty ve skále opatřené ocelovým lanem zajišťující, spolu s karabinami na horolezeckém sedáku, jištění. Pro mě tu bylo připraveno lano, na němž jsem si mohla vyzkoušet horolezectví. Opět nezapomenutelný zážitek.
Den pátý
Dnes jsme se přemístili do campu poblíž města Hallstatt. Tady nás čekalo znovu stavění stanů a poté jsme se vydali vstříc kulturním památkám. Po prohlídce samotného města Hallstatt jsme objevovali krásy stezek ukrývající tajemství zdejší těžby soli, která zde v minulosti probíhala.
Den šestý
Poslední den jsme se vydali k dalšímu rakouskému jezeru s názvem Gossausee.Sem jsme dojeli pomocí vlastního pohonu, rukou nebo nohou, na kole. Vzhledem k tomu, že byl na dnešek plánován odjezd a nebylo už tolik času na aktivity, byli jsme znovu rozděleni na skupiny. My s omezenou pohyblivostí jsme si užili procházku okolo jezera, v němž se zračily mohutné hory Dachsteinu se zasněženými vrcholky a druhá skupina zde vyzkoušela náročnější ferraty přímo nad jezerem. 
Nakonec proběhlo jen závěrečné hodnocení expedice účastníky a organizátory a hurá domů!
Myslím, že tahle akce pomáhá propojovat svět handicapovaných se světem zdravých lidí a každého z nás to svým způsobem obohatilo. Mě a všechny účastníky tím, že jsme si vyzkoušeli možnosti pohybu, o kterých jsme neměli ani zdání a organizátory tím, že se naučili pracovat s lidmi s nejrůznějším handicapem.
Těším se na příští ročník!