Připravila jsem si líčení na téma Podzim. Snad Vás potěší v sychravých večerech.
Podzim. Čtvrtina roku, kdy se dny krátí, noci prodlužují a matka příroda jako by oblékla plášť z barev připomínajících paletu slavných malířů. Všechno živé se připravuje na zimu. Stromy se zbavují dozlatova zbarvených listů a vytvářejí z nich pokrývku jako z pohádky. Sluníčko šimrá svými paprsky dozrávající ovoce a starý buk ukazuje celému světu svoji krásu. Nedaleký potůček si zpívá svou nikdy nekončící písničku a přitom s sebou bere vše, co mu zkříží cestu. Ani plody podzimu nezahálí, červená jablka dozrávají a na zahradách je vidět typický shon před nadcházející zimou. I zvířata si, podobně jako lidé, usilovně shání něco k snědku, za chvíli totiž nadejde čas, kdy se začnou pomalu ale jistě ukládat k zimnímu spánku. Vlahý vítr si právě pohrává s posledními listy v korunách stromů a snaží se rozehnat šedá oblaka plující po nebi nebo zahnat dešťové kapky, které nemilosrdně bubnují na okenní rámy. I v nedalekém lese to žije. Mravenci si pod ztepilou borovicí vzájemně pomáhají při přemisťování potravy do svého obydlí a mládě vlka se učí základní dovednosti nutné pro přežití možných mrazů. Vše z dostatečné výšky kontrolují stěhovaví ptáci odlétající do teplých krajin.
Brzy ráno se také tu a tam objeví mlha hustá tak, že by se dala krájet a neúprosně se snáší na spící krajinu. Zkřehlé sluneční paprsky nemají šanci spatřit krajinu, vykouzlit tak lidem úsměv na tváři a prohřát celou planetu. Nakonec se ale slunce prosadí a úchvatné scenérie ukazují svou pestrobarevnou tvář.
I když je podzim sychravý, jsem ráda, že existuje, protože v tomto období je možné poznat jedno z nejkrásnějších kouzel přírody.