Pes není zvíře, pes je přítel

"Pes není zvíře, pes je přítel." Tenhle citát jsem náhodou objevila na internetu a přemýšlela jsem nad touhle myšlenkou jedné slavné osobnosti. Je to skutečně tak? Myslím si, že ano, protože pes dokáže vycítit a pomoct s věcmi, které by člověk mnohdy ani nedokázal. Ale proč se tedy někteří  lidé ke psům chovají nevhodně? Proč je týrají? Proč si jich neváží? Mám pocit, že (nejen)  pes je zvíře, kterého bychom si měli vážit. Někteří psi se také objevují v útulcích z důvodu, že se stali nevhodným vánočním dárkem. Je správné dávat živé zvíře jako dárek, když na něj dotyčný není připraven? Samozřejmě že ne. Spousta lidí si to ale neuvědomuje a psi tak pobývají v uzavřených kotcích v útulku, kde se s nimi nikdo nemazlí a těžko pak hledají vhodný domov. Myslím si, že takových psů je škoda. Kdyby nedošlo k nevhodnému uvážení, mohli z nich být výborní kamarádi, ochránci nebo třeba asistenční psi. Pojďme tedy zpět k onomu citátu. I pro tu psí láskyplnou a citlivou povahu se dost možná zrovna psi vychovávají jako pomocníci handicapovaným.  Takový vycvičený pes umí například pomoct s vysvlékáním oblečení, rozsvítit a zhasnout světla, otevřít šuplík, přinést zvonící telefon.... Naučených věcí může být mnoho, ale nejdůležitější je, že psí pomocník umí přivolat pomoc, pokud se handicapovanému člověku něco stane. V takových případech pes zmáčkne nouzové tlačítko na telefonu, v případě epileptického záchvatu, kdy osoba leží na zemi, přinese třeba i deku, aby zabránil prochladnutí. Všechny tyhle činnosti asistenční psi dělají s láskou a rádi, nejsou ochuzeni o "běžný život" tím, že musí pomáhat, jak si někteří myslí. Mám pocit, že psi jsou velmi užiteční a přátelští, takže bychom s nimi neměli zacházet tak, jak si to nezaslouží .Často jsou totiž oni tím, kdo pomůže raději a lépe, než člověk.