Na jižním pólu se jako každý rok vylíhla mláďata tučňáků. Všechna vypadala stejně až na jednoho. Jeden maličkatý tučňáček měl místo bílého zbarvení růžové a malá křidýlka. Od malička se proto potýkal s různými nadávkami a posměšky za to, že je jiný. Ze začátku mu to vadilo, ale nakonec si našel cíl a rozhodl se, že všem vytře zrak. Jeho velkým snem bylo zahrát si golf. Celá populace ho od toho ale zrazovala, protože tučňáci přece žijí na pólech, kde golfové hřiště nikdo nikdy neviděl. Malý tučňáček se ale nevzdával a už když začal chodit do školy, často ve výtvarné výchově maloval golfové hole, které drží profesionální golfista a snaží se trefit do míčku. V noci se mu pak zdávalo o zeleném trávníku. V tu dobu si jeho rodiče mysleli, že je to jen dětský výmysl a proto ho odmítli přihlásit do kroužku minigolfu, který v té době vedla jeho teta. Tučňák tak často slyšel jen věty typu: "to nikdy nedokáže" nebo "to je jen sen". A tak to šlo celé roky. Až jednou zahlédl v televizi reportáž o žirafím turnaji v golfu. Nadchlo ho to a tak se rozhodl, že se jej zúčastní. Turnaj se však konal na opačném konci zeměkoule. Ani to ale růžového tučňáka neodradilo a všechny své úspory utratil za letenku. Když tam dorazil, čekalo ho velké zklamání. Všechny žirafy na něj pohlížely jako na chudáčka a některé dokonce tvrdily, že neunese ani golfovou hůl a proto zde nemá co dělat. Růžový tučňák z toho byl celý nesvůj, ale rozhodl se, že to nevzdá. Následující den se měl konat onen rozhodující turnaj. Poté co se všichni dostavili, tučňák zjistil, že mu nikdo nefandí, jen jedna rodina žiraf nevěřícně kroutila hlavou. Pak se ale stalo něco nečekaného. Žirafám, které se dříve tučňákovi posmívaly se v turnaji vůbec nedařilo. Jen málokdy trefily míček do jamky a proto byly pořádně naštvané a nervózně mávaly holemi sem a tam. Když přišel na řadu růžový tučňák, měl pocit, že se mu nic nepodaří. Snažil se napřáhnout, jenže hůl mu zůstala daleko za zády. Myslel si, že už nemá šanci, ale opak byl pravdou. Úder do míčku se mu povedl jako nikdy. A kam míček spadl? Přeci do jamky, která se později ukázala jako vítězná. Zpočátku tomu pořadatelé nemohli uvěřit. Až se jeho jméno objevilo na seznamu finalistů, žirafy, které stály kolem jen opovrhovaly jeho výkonem a natahovaly své krky. V okamžiku, kdy tučňák stál na stupních vítězů, byl nejšťastnější. Proč by taky ne, když se mu splnil jeho sen? Od té doby růžový tučňák není jiný, ale výjimečný.