tlapka: Matiku jsem jako svůj nejoblíbenější předmět vnímala, když jsme brali právě ty bezpodmínečně pro každého uplatnitelné věci. Viděla jsem bezprostřední možnosti jejího využití. Na vyšším gymplu už to bylo nahoru a dolů - třeba goniometrické funkce mně nebavily nikdy, analytická geometrie ohromně. Vyžívala jsem se ve výrokové logice a na výšce později i v predikátové. Bavilo mě přemýšlet, jak sestavit trojúhelník, když znám tohle a tohle, i když mě prudilo to pak převést do praxe a doopravdy ho narýsovat. I to, co mě nebavilo, jsem se ale vždycky naučila, jednou nebo dvakrát jsem měla z matiky na vysvědčení dvojku, jinak samé jedničky.
Nikdy jsem se netajila tím, že mít na výběr mezi hodinou matiky a jazyka, šla bych na jazyk. Myslím, že nikoho z mých spolužáků to od vlastního studia matematiky neodradilo, stejně jako mě od humanitních disciplín.